O nás - Rozšířené údaje o ČGDF

Kdo jsme? – Česká greyhound dostihová federace

- Když je greyhound diagnózou -

„Patřím k těm, které chrt neustále uchvacuje svou ušlechtilou krásou“.
„Patřím také k těm, kteří vidí-li chrta v běhu, zatají se jim dech.“
                                                                   Zdenek Grondol, prezident České greyhound dostihové federace

Kdo jsme?

Jsme společenstvím lidí, kteří navazují na válkou a následným komunismem přetržené tradice českých pěstitelských spolků chrtů 30. let minulého století.
Oslovilo nás nadšení lidí oné doby a noblesa, která toto období provázela.
Také přirozená návaznost na štvanice s chrty, které byly v Evropě společně se sokolnictvím vznešenou zábavou českých panovníků a feudálů.

Na 1. Mezinárodní dostihy chrtů konané v Praze roku 1930 uchováváme trvalou vzpomínku a vykonáváme každoročně na určitých našich chrtích dostizích trvalé historické ceremonie, které kořeny mají v této elegantní době.    
Mezi ně patří např. :
- volba Nejkrásnější dámy s chrtem - vodítkem nechť historické fotografie jsou.
- také soutěžení o Nejkrásnější klobouček přítomných dam, atd., viz odkazy:

• Historický ceremoniál:
  http://www.cgdf.cz/cs/historicky-ceremonial-v-upominku-na-elegantni-tricata-leta-minuleho-stoleti.html

• Dostihy chrtů v Praskačce jako dostihy koní v Royal Ascot:
  

       http://www.cgdf.cz/cs/czech-international-derby-2010-dostihy-a-vystava-chrtu-greyhoundu-1.html

Snad nejznámějším se stalo úsloví formulované v duchu mluvy té doby, v tzv. „onikání“ , které jsme při našich ceremoniích také zachovali: „Šla na dostihy, paní továrníková, dostihy chrtů pořádány budou“.  

Později, v době budování komunismu, byl v Česku chrt považován za buržoazní přežitek, který zbytečně ujídá chleba „pracujícímu lidu“. V určité době směla greyhounda vlastnit pouze šlechta a tak se i greyhound stal určitým jejím symbolem.
Počet chrtů, zvláště pak greyhoundů, se jak důsledkem druhé světové války, tak důsledkem tehdejšího režimu s „diktaturou proletariátu“, prudce snížil.
Co z odkazu našich předků nestačila zničit II. světová válka, v tom pokračoval socialismus.

Držení greyhounda v Česku, v období budování komunismu, bylo často určitou revoltou proti  tomuto režimu. Je známo, že cokoli z toho, co zavánělo šlechtou, buržoazií, či vlastnictvím jakýchkoli výrobních prostředků, bylo v té době v Česku nemilosrdně potíráno.

Známá česká herečka Alena Vránová, hlavní představitelka slavné české pohádky „Pyšná princezna“, o této době píše:
"V dobách nesvobody musel být na výjezd do zahraničí, i např. na festival v Cannes, kde soutěžil náš film, každý člověk patřičně prokádrován. Já byla kádrována i sousedkou v domě, která byla členskou „uličního výboru“. Její posudek pro mě vyzněl příznivě, protože závazně prohlásila, že proti mému výjezdu na Západ nemá námitek, jelikož si nikdy nevšimla, že bych nosila klobouk, natož kožich". 

Diagnóza Greyhound     

V Česku a okolních zemích jen málokdo ví, co znamená slovo greyhound. Položíme-li náhodně kontrolní otázku „kdo nebo co  je to greyhound“, nevybaví se tázanému buďto vůbec nic, nebo v lepším případě název americké firmy provozující dálkovou autobusovou přepravu.   

O to je práce všech chrtích dostihových spolků, tedy i naší České greyhound dostihové federace, těžší. Sponzoři z vnějšku se pro tento poměrně neznámý druh dostihového sportu jen těžce hledají, zatímco dostihy koní jsou v Česku známé.

Své práci pro to, aby krásné plemeno psů – chrt greyhound -  nebylo ani v Česku ochuzeno o nic, co ke svému životu potřebuje, se věnujeme po svém občanském povolání, ve svém volném čase, dobrovolně, a zdarma. 

Na této činnosti nevyděláváme, ba právě naopak. Vkládáme do ní své vlastní finanční prostředky, vlastní čas a námahu. Někteří z nás dokonce vkládají své vlastní finance nejen pro sebe, ale i pro ostatní členy spolku. Někteří z nás dokonce vkládají své zdroje nejen pro sebe, ostatní členy spolku, ale i všechny ostatní majitele chrtů širokého okolí, aniž by tito sponzorovaní lidé vůbec členy našeho spolku byli.

Vždy naplno prožíváme naplnění a radost z toho, že někoho obdarováváme, že někomu pomáháme, či přispíváme nádherné věci, neboť k tomu máme vztah a vložili jsme do toho všeho především „sebe“.

Každý z nás máme své zaměstnání či povolání, fungují u nás předsedové představenstev obchodních firem, ředitelé obchodních firem, vedoucí zaměstnanci i řadoví zaměstnanci různých profesí, technici, učitelé, lékaři, podnikatelé, apod., a většina z nich jsou „greyhoundáři“ každým coulem více než dvacet či třicet let.

Pěstíme si naše greyhoundy, jak to jen jde

„Pěstíme“ si naše greyhoundy, jak to jen jde. A že nám to jde, jsme často velebeni, ale také, jak už to v „české kotlině“ bývá, často i terčem kritiky různých členů různých konkurenčních chrtích spolků.
Některým lidem vadí všechno, co by bylo v nedávné minulosti považováno za symbol šlechty – kloboučky přítomných dam na našich dostizích a la Ascot, přítomní u nás vzácní koně (nyní pod kapotou), skvělý lovecký revír, kterým je naše chrtí dostihové závodiště Praskačka, jediné chrtí závodiště s pískovým tělesem dráhy v Česku, a i jiné věci.  

Jsme také terčem anonymů - jednu anonymku z určitého klubu „z kopce“ se nám dokonce podařilo vypátrat! (Anonymka zapomněla na existenci kamer v internetové kavárně)

K neuvěření bylo zjištění, že k anonymům neměla jiného důvodu, než ten, že neobvyklé vklady, které do našeho spolku ve prospěch všech ostatních majitelů chrtů vložil náš prezident a sekretář, (a které i ona sama u nás bez problémů čerpala), to vedoucí jejího klubu dát ostatním nemohl a ona pomyslnou gloriolu kolem našich představitelů - neunesla. Její klub tu byl dřív a patří mu proto prvenství!

„Přijde si pánko velkomožný, celý v bílém, a ty sedni, plebse“, psala zmíněná anonymka z klubu „z kopce“ ve svém anonymním e-mailu, který zaslala do počítačů zaměstnanců všech firem, ve které „pánko velkomožný v bílém“ pracuje.
Oblíbená bílá barva oblečení, kterou nejen prezident ČGDF při své práci na chrtím závodišti  v horkém létě zvolil, způsobila u některých lidí v této branži pořádný poprask. (Holé pupky s namaštěnými zpocenými chlupy, v lepším případě tílka, apod.- nebyla dosud věcí neobvyklou. Nebo oblečení, jako by byla vyhlášena mobilizace! A CGDF si přijde s dress-codem pro personál chrtích dostihů, včetně závodčích chrtů!   

Co k tomu dodat – onen jakýsi prý „plebs“, jak anonymka sama sebe nazvala, ten na našich chrtích závodech skutečně seděl, a to doslova. Seděl, nikoli však v šoku z jakési pomyslné nadřazenosti bílé barvy nad jinými barvami, ale zřejmě z pouhé existence jakéhosi černého smýšlení  a tak se „plebs“ (myšleno i jiní lidé  jí podobní) nechával obsluhovat, bavit (např. v tipovacích hrách), obskakovat a různě dotovat a obdarovávat  těmi „pánky v bílém“, aniž "plebs" sám přiložil ruku k dílu či jakkoli přispěl ve prospěch celku, čehož byl z titulu členství i povinen. (mnoho z nich byli dokonce podnikatelé!). 
Přinést skvělou dostihovou dráhu, skvělé zázemí, finance, práci a invenci – tyto strasti byly jen pro někoho (pro ta bílá trička) a užívání si všeho co bílá trička nashromáždila a do našeho společného chrtího společenství vložila – tyto radosti naopak byly pro ty ostatní, (pro jiných barev trička).

Smutné na tom celém je fakt, jak snadno lze některým lidem tzv. „vyresetovat jejich vlastní software“ a jak dobře pak takový „vyresetovaný chrtař“ funguje ve prospěch implementátora této nové „softwarové verze“.  

Samozřejmě se bílá trička a bílé kalhoty nadlouho staly naším výhradním klubovým oblečením,  značkou naší České greyhound dostihové federace  a také (jak jinak)  obsahem textu naší oblíbené chrtí písničky: „Janny je závodčí – má bílé kalhoty, bílé boty...“ , nebo další chrtí písničky se stejnou tématikou nazvanou  „Švihák závodčí“. Obě chrtí písničky jsou z dílny Františka Ringo Čecha.  
 
Jsme také terčem různých udání na různé instituce, různých pomluv různého druhu, a mnohým z nás je hrubě zasahováno i do soukromé oblasti a dokonce i do zaměstnání. Česká závist je nezměrná.  Bohužel v naší branži jde pro některé lidi jde o poslední šanci jak v životě alespoň nějak vyniknout – a tak to mnohdy podle toho vypadá. Na obligátní proklamace  typu „děláme to pro radost psů“ nelze brát zřetel. U takových výroků zvlášť zbystřete - u takových lidí jsou jejich psi mnohdy až na úplně posledním místě - podívejte se jen, kde všude jsou takoví lidé schopni své psy pustit a proč vlastně - o co vlastně jde. Čemu všemu říkají chrtí dráha. Možná, že když to "vyjde" (myšleno zdraví psa), si pán pak umístí pohárek někde na kredenci ze "zvlášť důležitého" dostihu,  a možná - nevyjde.   

Děláme si to „svoje“, nikoho si nevšímáme a nestačíme se divit, jak si mnozí lidé z jiných spolků neustále „všímají“ nás. Kdo by nás třeba odvážil nás veřejně obdivovat či pochválit, toho hned někteří závistivci v jeho názoru „udupou“, snaží se zhanobit našeho obdivovatele i nás.  
My naopak svůj vzácný čas věnujeme raději pěstění greyhoundů.

Pěstit s námi může každý majitel chrta, jestliže je mu naše kultura blízká, avšak případné prospěcháře předem odrazujeme.

Pracujeme pro svůj klub, své členy a své hosty (byť z jiných klubů) nebo pro účely jiných klubů?

K dosažení nejpřesnějšího nástinu naší vnitřní kultury si vypomůžeme citací části etického kodexu celosvětové humanitární organizace Lions-club:

• Hledat úspěch a žádat přiměřenou odměnu či užitek jako něco, co mi právem náleží, avšak neusilovat o žádný užitek nebo úspěch za cenu ztráty sebeúcty hledáním výhod, jež mi nenáleží.
  
  

Hledání výhod na úkor ostatních a které dotyčnému nenáleží, a to až do úplné ztráty sebeúcty, je zvláště v naší chrtí „branži“ časté. Není neobvyklé, že naše činnost je „kradačsky“ vydávána za činnost jiného klubu – jen na základě prostého faktu, že jsme lidi z jiného klubu přijali mezi sebe a subvencovali je.  
Parazitujícím způsobem jsou výsledky práce naší organizace na dostihové dráze, t.j. výsledky běhů psů na naší dostihové dráze Praskačka, zpracovávány pro vlastní účely v jiném klubu, který nemá s tím naším nic společného. Jakoby těmto lidem z jiných klubů, které jsme mezi sebe - na jejich žádost a se srdcem na dlani - přijali, nestačily naše dotace jejich koníčka, když pouhé startovné za  dostihy či tréninky náklady provoz dostihů na chrtí dostihové dráze Praskačka neuhradí.     

Neuvěřitelná, ale pravdivá a hlavně písemně doložitelná je skutečnost, že existují i takoví chytráci vedoucí klubů, kteří členy svého spolku, (protože těmto svým členům dostihovou dráhu sami zajistit nemohou či nechtějí), jednoduše pošlou k účasti na akci našeho klubu (říkají tomu doporučení) – a z výsledků naší práce a našich subvencí mají, bez jakýchkoli skrupulí – svou vlastní akci, to jest akci svého klubu

Jsme ochotni i nadále dávat, ale pouze v tom smyslu v jakém byl vklad poskytnut

Nebýt prezidenta a viceprezidenta ČGDF, tak v roce 2004 chrtí dostihový sport na pískové dostihové dráze (rozuměj nikoli posypku trávnaté dráhy pískem, ale pískové těleso dostihové dráhy s drenážním systémem) v Česku zanikl. 
Viz odkaz: http://www.cgdf.cz/cs/charakteristika-greyhound-race-track-praskacka.html

Zápřah některých členů našeho spolku  při „pěstění“ chrtů, množství odevzdané práce, vložených financí, finanční i technické podpory pro společnou věc – pro ostatní - je roven svou potřebou a mírou zajištění těchto potřeb dostihových chrtů -  práci kterékoli humanitární organizace, neboť obecně amatérský sport a zvláště pak náš chrtí dostihový, je velmi prodělečnou věcí a nemohl by se bez výjimečné podpory a dotace některých členů našeho spolku v takových skvělých podmínkách vůbec konat.

Chrti v Česku by neměli pro své vyžití chrtí závodiště v Praskačce s pískovým tělesem dráhy, (což je pro chrty to nejvhodnější) takových skvělých technických parametrů, že si nijak nezadá s dostihovými dráhami s profesionálním dostihovým sportem, ba v něčem je i předčí.
(např. náš systém digitálních rozhodčích je ojedinělý a umožňuje spolehlivě identifikovat chrta, který v závodu napadá ostatní chrty) a diskvalifikovat jej ze závodů (při napadání může napadající chrt zranit napadeného chrta a dokonce i sám sobě zlomit nohu) 

Viz odkaz:   http://www.cgdf.cz/cs/napadani-dostihovych-chrtu.html
Chrt v běhu na pískovém tělese dráhy nevytrhává svými drápky kořeny drnů a trávy (a neláme si prsty). Chrt nemusí překonávat odstředivou sílu v zatáčce, neboť má jednak široký poloměr a jednak klopení 8 % -  nabíhající již zdaleka z roviny (chrt si šetří klouby)  

Závodní chrti by neměli ani ostatní související zázemí zajišťující jejich pohodu při jejich sportování – např. samostatné boxy v klidném racing paddocku s termicky upravenou střechou (chrt se nepřehřívá např. v autě před dostihem. Je tím také eliminováno rušení jeho klidu svištěním běžící návnady – na vodítku v této chvíli chrta stěží udržíte, (někteří majitelé chrtů pak hrůzostrašně líčí, jak jim pes málem vykloubil ruku), zrovna tak pes na vodítku se stanovým kolíkem v zemi  nejsou to nejdůstojnější ani pro chrta to nevhodnější) Chrt na běžící návnadu reaguje a vyšťavuje se, což pro něj,  následujícím běhu, může mít nedozírné zdravotní následky. Viz odkaz: http://www.cgdf.cz/cs/Racing-paddock.html

Welfare chrtů je u ČGDF zajišťován i moderním dostihovým systémem, ve kterém je zakotven pouze jeden start greyhounda za den a členům a registrovaným nedovoluje absolvovat několikanásobné starty greyhounda za den (semifinále, čili rozběhy a následné  finále v jeden den.)

http://www.cgdf.cz/cs/welfare-na-dostihove-draze-czech-greyhound-race-track-praskacka.html

Chrtovi chceme zajistit nejen jeho pohodu při jeho vyžití, ale také mu vrátit alespoň něco z krásy, kterou chrt poskytl nám – lidem. V úrovni dekorování chrtů se řadíme k absolutním špičkám nejen v kontinentální Evropě.
Dáváme tak ještě další trofeje pro chrty i jejich majitele – kromě dečky či poháru vítězů.
http://www.cgdf.cz/cs/Prezentacni-a-dekorovaci-prostor-chrtich-zavodniku.html

Někteří z našich členů, (těm kterým v životě bylo přáno) věnují své peníze pro ostatní majitele chrtů, aby tito mohli svým chrtům dopřát co nejlepší péči, krmení či doživotní péči o svého již nedostihujícího psa. Můžeme se pochlubit velmi vysokou podporou dostihujících majitelů chrtů, namátkou můžeme uvést pár příkladů z moha dalších, např. : 
chovatel chrtů Václav Plaček cca 120.000,- Kč za (zhruba) tři roky,
chovatelka chrtů Marcela Linková okolo 70. 000,- Kč za (zhruba) tři roky,
chovatelka chrtů Jana Havlová cca 20.000,- za rok 2004,
chovatel chrtů Jan Potůček cca 12.500,- Kč za rok 2004  

Nejde zdaleka jen o peníze, také o věcné hodnotné ceny, nebo příjem v naturálním plnění (účast na rautech zdarma, výlety do zahraničí (profesionálního prostředí dostihů chrtů) zdarma, včetně uhrazené letenky, ubytování v hotelu, snídaní, obědů, apod. 

Viz odkaz:
Historické fotografie z rautů 2004 - 2007, připomenuté u příležitosti menu rautu na dostizích Czech Greyhound Derby 2011

Proto je jakékoli zneužívání výhod z těchto ušlechtilých počinů vzniklých (zejména zneužívání výhod členů našeho spolku ve prospěch jiných spolků, či výsledků naší práce ve prospěch jiných spolků), je jedním nejvážnějších morálních lapsusů vůči ostatním členům našeho sdružení. 

Nemáme jakoukoli podporu státu, města či jiného státního subjektu, fungujeme jen z povinných členských poplatků a startovného, na další náklady přispívají někteří naši členové - i pro ostatní,   přesto a proto můžeme mít k dispozici pro blaho dostihujících chrtů více, než je jinde v Česku a blízkém okolí obvyklé.
     
Pěstění našich chrtů, jejich všemožné opečovávání a vytvoření co možná nejideálnějších podmínek pro ně je naší radostí a dosáhli jsme v tom mistrovství v takové úrovni, že nazýváni jsme dle vnějších formálních znaků – profesionály.
 
A tak naši chrti, jelikož jsou vyšlechtěni jako honiči a honit nutně potřebují, jinak jim hrozí i vážné nemoci, běhají u nás v nejideálnějších podmínkách pro ně, jakých je možno v amatérském prostředí kontinentální Evropy dosáhnout – písková běžecká dráha s klopenými zatáčkami, optimální dostihový systém, atd., oslavován je u nás chrt, který je nejrychlejší stejně jako ten, kterému se chce běhat pomaleji. Chrti, kteří už s dostihováním skončili, zapojováni jsou do jiného společného dění u nás jiným způsobem.
I za tuto kreativitu jsme si vysloužili mnoho pochval ale dokonce i kritiku (!)

Dostihy chrtů u nás - jinak

„Dostihy chrtů jinak“  je naším heslem. A tak si hrajeme. Tu jsme za profesionály, tedy co se péče o zvířata týče, a tu zas si neváháme hrát, o chrtech zpívat, tančit, a jinak všemožně oslavovat chrta, který pro nás zúčastněné je prostě – diagnózou.

Z počinu některých členů naší České greyhound dostihové federace vzniklo několik písniček o chrtech a chrtích dostizích v podání naivního umění slovesného - umělce Františka Ringo Čecha – finančním vkladem v hodnotě cca několik desítek tisíc korun za práci režiséra studia, které se vkladateli nikdy nevrátí. Nenávratnost této investice byla nejen našemu chrtímu ambasadorovi Zdenkovi Grondolovi a panu Rudolfu Želinskému zřejmá a členové naší ČGDF  spolu s  mnohými známými českými umělci - zpívali v nahrávacím studiu - jako o život. 

Uznání práce naší České greyhound dostihové federace v zahraničí

Svou poctivou prací jsme si po třech letech vysloužili uznání skutečných profesionálních organizací a byli jsme přijati do členských řad celosvětové organizace World Greyhound Racing Federation (WGRF).
Získali jsme z titulu členství v této celosvětové organizaci dvě místa v řídící radě WGRF.
Kromě ostrovní Evropy (Anglie, Irsko), Ameriky, Asie, Afriky, Austrálie a Nového Zélandu, jsme po Švédsku druhou národní organizací kontinentální Evropy, která dosáhla přímého členství v této celosvětové síti dostihových organizací a závodišť s profesionálním dostihovým sportem.
Viz odkaz: http://www.cgdf.cz/cs/clenstvi-ve-world-greyhound-racing-federation.html
     
Na nedávné Mezinárodní konferenci WGRF v Melbourne v Austrálii (září 2007), kam jsme přiletěli v počtu pěti delegátů, jsme si vysloužili uznání našeho výjimečného přístupu k naší práci, takže jsme přijali množství gratulací zástupců z celého světa poté, co shlédli prezentaci celého našeho dění.
DVD s naší prezentací jsme nepřinesli ve větším množství a tak záhy došla. Museli jsme v prostorách hotelu, kde probíhala celosvětová konference všech dostihových organizací světa,  zařídit jeho nakopírování. 

Bylo milé zjistit, že druhého dne bylo zasedání australské AGRA zahájeno naší českou prezentací s písničkou vzniklou z počinu prezidenta našeho spolku – pana Zdenka Grondola. 

Dovolíme si uvést i několik příhod ze zákulisí zasedání WGRF. Někteří účastníci nám ihned po skončení prezentace práce CGDF veřejně sdělili, že kdybychom pro ně také podobné marketingové počiny vymysleli, pošlou nám několik greyhoundů zdarma, když je jich v Česku tak málo - tak byli naší kreativitou v dostihovým dění mile překvapeni.
 
Mnozí účastníci užasli také nad tím, jak „moc“ jsme vynaložili na tak malý počet chrtů v Česku. My zase jsme užasli nad tím, že za to, za co jsme v Česku lidmi z naší "branže" někdy   z konkurenčních důvodů kritizováni a snižováni, je zde považováno.
No, není to poprvé, kdy schopní lidé z Česka dosáhnou uznání nejdříve v zahraničí, existuje to i v jiných oblastech.

Za zmínku stojí, že naši členové podpořili v roce 2007 částkou 3.000,- AUD, což je zhruba
60.000,- Kč, greyhoundy v útulcích v Austrálii. Zástupci ČGDF na celosvětové konferenci WGRF 2007 konané v Melbourne, se účastnili v doprovodném programu konference i chrtích dostihů v Sandown. Jeden z účastníků pětičlenné výpravy - Jan Grondol -  slosovatelnou vstupenkou vyhrál částku 3.000,- AUD. Pan Jan Grondol si výhru neponechal, ale věnoval ji k rozhodnutí o účelu užití prezidentce WGRF, paní Jan Wilson (známá ochránkyně zvířat a patronka chrtů, kteří již ukončili své dostihové období a byli dáni jejich majiteli k adopci) s tím, že paní prezidentka bude nejlépe vědět, kde je tato částka nejvíce potřebná.      
        

Co si více přát?

Co si více přát? Podmínky pro běhání chrtů nikdy nebyly v Česku na takové úrovni, takový „koktejl“ zdánlivě neslučitelného, aby pohledal.
Viz odkaz: http://www.cgdf.cz/cs/dostihova-draha-chrtu-praskacka.html

Profesionalismus v technických podmínkách chrtího závodiště Praskačka, profesionalismus v práci v  přístupu k průběhu dostihů i tréninků chrtů, kde je nemilosrdně vše podřízeno oprávněným potřebám greyhoundů, (ani žádosti páníčků například o opakování běhu greyhounda v jednom dni nikoho nezlomí), amatérský zápal v péči o greyhounda a po práci - legraci a přátelské posezení.

Proto, až uslyšíte greyhounda Báju, sedmiletého chrtího veterána paní Ing. Věry Babincové, který ve známé písni vzniklé z počinu našeho prezidenta, pana Zdenka Grondola, zve ostatní chrty na naše závody, na závody České greyhound dostihové federace, můžete si zazpívat s námi:
 Bájo, kam jdeš – na Praskačku!
 Co je tam dnes – chrtí dostih!                                          klikni zde (obnoveno již brzy!)
 Cato kam jdeš? – na Praskačku!
 Vem mě sebou – tak pojď Cato!      

Vycházíme z etického kodexu Lions-clubu

A pro ty, které to zajímá, můžeme prezentovat další body Etického kodexu Lions klubu, z něhož vycházíme:

• Svou víru v důstojnost svého povolání prokazovat činorodou snahou, abych zasloužil uznání, že jsem něco vykonal.
• Hledat úspěch a žádat přiměřenou odměnu či užitek jako něco, co mi právem náleží, avšak neusilovat o žádný užitek nebo úspěch za cenu ztráty sebeúcty hledáním výhod, jež mi nenáleží.
• Mít na mysli, že pro vybudování vlastní existence není nutné zničit existenci někoho druhého, být loajální ke svým klientům a obchodním přátelům, a pravdivý sám k sobě.
  Při vzniku pochyb o čistotě a spravedlivosti svého postoje či jednání vůči svým bližním, hledat důvod pochyb především u sebe.
• V přátelství vidět cíl a ne účel světící prostředek. Chápat, že právě přátelství není měřeno službou jednoho druhému, že opravdové přátelství nic neočekává, službu však přijímá v tom duchu, v jakém byla prokázána.
   Svým bližním pomáhat, nešťastným útěchou, slabým podporou a potřebným svým jměním.
   Být obezřetný s kritikou a štědrý s chválou. Budovat, ne ničit. 
  
  

Proto budujeme, proto pomáháme

Proto budujeme a nikdy neničíme. Nemyslíme pouze na sebe, na chrty majitelů výhradně našeho sdružení. Umíme podpořit i  „konkurenční“  dostihové dráhy.  Jde nám totiž především o chrty.

• Naše federace a také ještě navíc i naši představitelé věnovali určitý finanční příspěvek na obnovu lednické chrtí dostihové dráhy poničené povodněmi.
  Potěšeni jsme byli poděkováním jejích zástupců - vpravdě noblesním způsobem včetně pamětního listu a nádherné kytice. Ceremoniál byl jedním z bodů programu jednoho z našich dostihových dnů.
  
  
• O něco dříve, v roce 2005, jsme pomohli také  jiné chrtí dráze,  a to dostihové dráze v Mladé Boleslavi, na které právě probíhaly přípravy na dostihy chrtů - MS pořádané pod záštitou FCI. Požádán byl tehdy pan Zdenek Grondol o možnost specielního vstupu do areálu našeho chrtího závodiště Praskačka – a to za účelem změření a pořízení fotografií našich startovacích boxů.
  Naše dráha je Vaše – pánové, sdělil náš představitel. Nové startovací boxy na dráze v Mladé Boleslavi byly dle našich zdárně dokončeny. Za know-how se platí všude, my rádi pomůžeme, když jde o chrty. Poděkování těchto zástupců této chrtí dostihové dráhy asi teprve přijde.  
  
  
• Všichni naši členové, kteří o to stojí, dostanou počítač, sdělil pan Zdenek Grondol a pan Rudolf Želinský  v začátcích činnosti naší ČGDF a ze svých zdrojů počítače (zhruba pro padesát majitelů chrtů) zajistili a ti je také dostali. Stojíme o to, aby všichni naši členové měli rovnou možnost k přístupu k informacím, když osobní počítač si v této době nemůže ještě každý dovolit.
  Členové dostali, či spíše koupili si – za symbolickou korunu -  počítač, někteří i tiskárnu, či notebook. Každý kdo chtěl, měl zajištěno proškolení z obsluhy této techniky v klubovně chrtího závodiště Praskačka.
  Namátkou můžeme zmínit, že za symbolickou korunu si odnesli počítače např. chovatel chrtů Václav Plaček, paní Marcela Linková, apod.
  
  
• Každý z našich členů dostane, z důvodu stejně rovného přístupu k informacím, knihu anglického autora Marka Sulliwana v české mutaci: Chrti – Nepřekonatelný greyhound,
  sdělil prezident a sekretář naší federace – a ze svých zdrojů zajistili cenný dárek pro majitele chrtů. Kniha obsahuje cenné rady jednoho z největších odborníků na chrty ve světě – britského autora Marca Sullivana. V té době jste mohli získat jakoukoli knihu o péči o jakékoli plemeno chrtů, také morče, křečka, apod., ale o greyhounda nikoli.
  Knihu v hodnotě cca 599 Kč dostala tehdy zhruba padesátka majitelů chrtů – zdarma.
  
  
• „Ten kdo neviděl dostihy chrtů, ten by tu chybu napravit měl“, zpívá paní Heidi Janků ve známé písničce o chrtech, vzniklé z počinu pana Zdenka Grondola, prezidenta naší České greyhound dostihové federace.
  Aby poznání bylo dokonalé, pan Zdenek Grondol a pan Rudolf Želinský zajistili ze svých zdrojů mnohým členům našeho sdružení ČGDF poznávací zájezd do Irska, na profesionální dostihovou dráhu Walthamstow.  Bylo by chybou nevidět dokonalé dostihy chrtů takových organizací, které je pořádají na profesionální úrovni – mnohé procesy z jejich dostihů jsme pak na našich dostizích v Česku aplikovali.  Tyto aplikace vždy byly ve prospěch našich závodních greyhoundů na závodišti Praskačka.   
  Účastníci poznávacího zájezdu neplatili ze svého téměř nic, měli uhrazenou letenku, hotel se snídaní, transporty v místě, vstupenky,  i mnohé večeře.  
  
  

„Postižení diagnózou greyhound“ je to, co je pro některé členy naší České greyhound dostihové federace příznačné.  
Zmíněná diagnóza způsobuje, že ti (konkrétní) lidé, kteří jsou ochotni ve prospěch všech přítomných majitelů chrtů (i chrtařům z konkurenčních spolků) dávat  různé hmotné či finanční statky, ti paradoxně také nejvíce pracují – zadarmo, v různých činnostech, pro všechny, a na všechny.  
Tito lidé dávají dostihovému sportu chrtů především – sebe.

Mnozí majitelé chrtů – paradoxně zejména ti, kteří nejvíce subvencováni jsou - nepracují vůbec, nechávají se jen obsluhovat, nebo pracují jen tehdy, když to je zvlášť výhodné  -  např. když ti „diagnózou greyhound  postižení“  těmto subvencovaným ještě i za jejich práci vykonávanou i pro jejich vlastní chrty ještě zaplatí  – např. výkon práce racing secretary, (tedy vykonávanou v době, kdy na dostizích stejně jsou se svými psy přítomni). Mnozí lidé pokládají jen formální nabídky pomoci – takoví přicházejí na závodiště v době, když je již všechno k dostihům či tréninkům připraveno a formální nabídky pomoci jsou trapné.  

Kdysi (u předchůdců) se majitelé chrtů na vše potřebné na chrtí dostihové dráze Praskačka skládali - tu na nájem, tu na benzín či něco jiného. Když tyto náklady za ostatní majitele chrtů je ochoten někdo dobrovolně uhradit – v tu ránu mají někteří majitelé chrtů za to, že tímto jsou tak nějak zbaveni i povinnosti ve sdružení pracovat. Že si mohou jen užívat toho, co jiní nashromáždili a navíc jen pohodlně hodnotit ty, kteří pracují.

Dnes již neplatí zákon ze 17. století, kdy greyhoundy směla vlastnit jen šlechta, ale šlechetnými mohou být lidé i v dnešní době.
A ani šlechetní lidé „postižení diagnózou greyhound“ nemohou být trvale zneužíváni některými bezcharakterními majiteli chrtů. Také psi lidí, „postižených diagnózou greyhound“ nemohou být trvale zavřeni (před akcí, během akce, i po akci) téměř od rána do večera v kotcích na závodišti, a to jen proto, že bezcharakterní majitelé chrtů nepřiloží ruku k dílu a stále by se jen rádi nechávali obsluhovat.

Protože nejsme nějaká firma, ale naše Česká greyhound dostihová federace má vnitřní uspořádání klubové, mají všichni majitelé chrtů našich akcí se účastnící – stejná práva ale i stejné povinnosti. 
Zkuste si každý alespoň představit tuto povinnost, kterou již po po čtyři roky (pozn.: nyní již 8 let) na sebe vzali prezident a vice-prezident naší ČGDF) na sebe vzali:
 –  na každou akci ČGDF, to znamená každičkou sobotu, (někdy i dvakrát týdně)  po celou dostihovou sezónu, přijet (za své vlastní peníze) na závodiště a v některé funkci (nebo v různých funkcích)  pracovat (zdarma) téměř od rána do večera a pak jet domů (daleko).    

Zkuste přijet a pracovat i když jste nemocen, i když máte právě pracovních problémů nad míru únosnou, i když z rodinných důvodů se vám to vůbec nehodí, nebo když právě nemáte vůbec závodního psa (!) a přesto všechno  –  na závodiště přijet a pracovat obětavě pro ostatní majitele chrtů.
Pak také stejně obětavě během celého pracovního týdne pracovat ve svém zaměstnání a to velmi dobře pracovat – aby firma ve které pracujete, mohla majitele chrtů vůbec sponzorovat.
Při tom se dobrovolně starat o dobrý technický stav dostihové dráhy, techniky, zařízení, vybavení také o  jiné záležitosti.  
Zkuste to takto alespoň celý jeden rok.  

Jsou v naší organizaci takoví nesmírně obětaví lidé, kteří tuto řeholi vykonávají po celá léta, a to zdarma, za své, ale proč by to měli být stále titíž lidé?    

Proto se musí něco v našem zájmovém sdružení – Česká greyhound dostihová federace - nutně něco změnit.  

Pokračování příště

2004 - 2007
© Kolektiv autorů - jejich názory nemusí být vždy shodné s názory ČGDF ©

další podrobnosti viz. www.cgdf.cz

Rok 2012 - pozn.:
Výše uvedené texty jsou poplatné období od 2004 do (únor) 2007 - jedná se o historický, postupně psaný článek našeho tehdejšího website.

Dále viz odkazy:

• http://www.cgdf.cz/cs/kdo-je-to-greyhound-1.html
• http://www.cgdf.cz/cs/chrti-dostihy-v-ceske-republice-1.html
• http://www.cgdf.cz/cs/welfare-cgdf.html
• http://www.cgdf.cz/cs/zakladni-udaje-1.html